|
|
Hmyzí škůdci ovocných dřevin v sadech postižených tornádem
Mančíková, Radka
Pozorování výskytu hmyzích škůdců probíhalo v letech 2022 a 2023 na jabloni domácí ve dvou sadech na Hodonínsku, v Lužicích, v sadu zasaženém tornádem, a v Prušánkách. Při pozorování přezimujících stadií škůdců bylo v roce 2022 zaznamenáno celkem 6 159 jedinců ze dvou řádů, 4 čeledí. Nejpočetněji zastoupenou čeledí byli Diaspididae (5 922 jedinců), dále Tetranychidae (151 jedinců), Psyllidae (63 jedinců) a Aphididae (22 jedinců). V roce 2023 byl zaznamenán významný pokles početnosti zástupců všech čeledí. Průměrně byl vyšší výskyt škůdců na experimentální ploše v Prušánkách. Při pozorování mšic během vegetace byly zaznamenány dva druhy – Aphis pomi a Eriosoma lanigerum. Celkem bylo zjištěno 733 kolonií, druhové rozložení bylo zhruba stejné na obou plochách. Na jabloních poškozených tornádem bylo zjištěno nejméně jedinců mšic. Pomocí feromonového lapače na Cydia pomonella byl jeho výskyt potvrzen na obou experimentálních plochách. Pozorování probíhalo od 1.5. do 31.8., a během jeho průběhu byla zaznamenána dvě maxima výskytu. Sklepáváním od 22.8. do 25.9. bylo zaregistrováno celkem 331 jedinců, 7 druhů hmyzu z 5 čeledí. Nejpočetnějším druhem byla pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) (80 jedinců).
|
|
|
Možnosti využití feromonových odparníků v rámci obranných opatření uplatňovaných proti lýkožroutu smrkovému Ips typographus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Zahradníková, Marie ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Emanuel, Emanuel (oponent)
Disertační práce se zabývá účinností obraných metod proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.), které využívají feromonové odparníky. Zaměřuje se zejména na feromonové lapače a vybrané faktory mající vliv na jejich efektivitu, jelikož ne všechny byly dostatečně experimentálně ověřeny. Testovanými faktory jsou systém uspořádání feromonových lapačů a typ navnadění feromonovými odparníky, vliv na účinnost feromonových lapačů zvýšením odpařované látky feromonu, porovnání biologické účinnosti různých typů feromonových odparníků a sledování jejich vlivu na křivku rojení. Současně byla pozornost věnována také netradičním metodám ochrany lesa proti l. smrkovému (skrápění skládek vodou, účinnost inskticidních postřiků celých skládek, použití insekticidních sítí). Zkoumána byla i možnost určení pohlaví l. smrkového.
Při porovnání systému instalace lapačů standardním způsobem podél porostní stěny a soustředěním do linie uprostřed paseky těsně vedle sebe s různým navnaděním feromonovými odparníky byla zjištěna srovnatelná účinnost uspořádání lapačů standardním způsobem a lapačů instalovaných v linii s feromonovým odparníkem v každém lapači. S nižším počtem feromonových odparníků se účinnost snížila. Při zvýšení množství odpařovaného feromonu byly porovnávány lapače s jedním, dvěma a třemi odparníky, přičemž bylo zjištěno, že při větším množství uvolňovaného feromonu se účinnost lapače nezvyšuje. Neměnící se účinnost po celou letovou aktivitu l. smrkového prokázaly odparníky Pheagr IT a IT Ecolure Tubus, další je nutné měnit dle etikety, jelikož jejich účinnost klesá a ovlivňuje také křivku rojení.
Z pokusu o určení pohlaví l. smrkového na základě zvolených morfologických parametrů vyplývá, že jeho pohlaví lze určit spolehlivě pouze pitvou genitálií.
|
|
|
Hodnocení efektivity feromonového odparníku na odchyt pestrokrovečníků rodu Thanasimus
Zachová, Zuzana ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Tato práce byla zaměřena na srovnání velikosti odchytu pestrokrovečníků rodu Thanasimus v lapačích s feromonovou návnadou a na otráveném lapáku a na srovnání letové aktivity lýkožrouta smrkového (I. typographus) s jeho predátory Thanasimus při jarním rojení. Při tomto odchytu byly použity dvě metody. První metodou byla trojnožka (otrávený lapák) navnazený odparníkem Pheroprax, a jako druhou jsme zvolili deskový (štěrbinový) lapač navnazený odparníkem Thanasiwit. Obě tyto pasti byly umístěny na stejné lokalitě. Jednotlivé druhy byly sledovány po celou dobu jarního rojení pomocí pravidelných odběrů.
Z výzkumu vyplynulo, že na trojnožku reagovali pestrokrovečníci podstatně více (67 jedinců), než na deskový lapač (4 jedinci). Letová aktivita pestrokrovečníků probíhala během celé doby sledování a kulminovala dne 9.6.2015. V odchytech pestrokrovečníků dominoval druh T. femoralis, jehož letová aktivita však nekorelovala s letovou aktivitou I. typographus. Naopak u druhu T. formicarius letová aktivita během jarního rojení s lýkožroutem smrkovým pozitivně korelovala.
|
|
|
Srovnání letové aktivity lýkožrouta smrkového (Ips typographus) ve dvou regionech
Presslová, Šárka ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Studie letové aktivity jedinců podčeledi Scolytinae, konkrétně pak druhu Ips typographus byla zaměřena na období a počty jedinců během rojení. Sledovány byly dvě oblasti a to Vojenský újezd Boletice a Vojenský výcvikový prostor Libavá v roce 2015 od 10.4. do 11.9.2015. Ve studovaých oblastech bylo rozmístěno 10 deskových lapačů typu Theyson s feromonovými odparníky Pheroprax. Tyto lapače byly pravidelně kontrolovány v 5 - 7 denních intervalech. Sledována byla letová aktivita lýkožrouta a počty jeho generací. Celkem bylo odchyceno 92 368 jedinců I. typographus, z toho 15 820 na Horní Plané a 76 548 na lokalitě Libavá. Již z těchto počtů je zřejmé, že lokalita na Libavé, která se nachází v nižším výškovém stupni, má v lesních porostech mnohem vyšší populační hustoty lýkožrouta smrkového než lokalita na Horní Plané. Analýza odchytů ukázala 2 vrcholy letové aktivity na Horní Plané, ty lze považovat za hlavní rojení a 3 vrcholy na Libavé, z čehož 2 vrcholy považujeme za hlavní rojení a 1 za sesterské.
|
|
|
Ekonomická efektivnost způsobů odchytu kůrovců
Bauer, Jan
Bakalářská práce porovnává obvyklá odchytová zařízení na lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) z hlediska ekonomické účinnosti na počet odchycených brouků. K tématu byla prostudována literatura, zpracována literární rešerše s cílem zhodnotit nejprve způsoby odchytu kůrovců a analyzovat výhody a nevýhody různých variant odchytu (SWOT analýza). Na podkladě analýzy byly pro splnění cíle vybrány dvě nejběžnější varianty odchytu - lapáky a feromonové lapače, u kterých byla zjišťována ekonomická efektivnost odchytu na základě vlastního pozorování a šetření variant odchytových zařízení během jednoho roku a vzájemným porovnáním pro druh lýkožrout smrkový (Ips typographus L.).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.